Zajímavá místa a památky v Lánech

Pozdně renesanční budova z konce 16. století zřízená císařem Rudolfem II. jako lovecký zámeček; v první polovině 19. století a počátkem 20. stol. prošla výraznou přestavbou; od roku 1921 přechodné a letní sídlo prezidentů našeho státu.

Rokoková zámecká kaple z poloviny 18. století, propojená v prvním patře krytou chodbou (prampouchem) s východním křídlem zámecké budovy. Dnes lánský farní kostel.

Mřížová vrata do zámeckého areálu ; budova vrátnice ; vpravo vrata do skleníkové části parku.

Novogotický areál stavitele Josefa Jiruše z první poloviny šedesátých let 19. století. Vystavět nechal kníže Maxmilián Egon I. z Fürstenberka.

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámecké budovy plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice.

Kulturní památka č. 4223. Založen na vašírovském katastru r. 1833; rozšířen v roce 1927 a znovu pak v osmdesátých letech 20. století. Místo posledního odpočinku prvního prezidenta československé republiky T. G. Masaryka a členů jeho rodiny.

Z barokního fürstenberského špýcharu v Zámecké ulici vzniklo r. 2003 citlivou architektonickou přestavbou Muzeum T. G. Masaryka s badatelnou, s přednáškovým sálem a s malou kavárnou.

Domek na dolním konci ulice Za Školou nechala r. 1928 vlastním nákladem zřídit dr. Alice Masaryková, dcera pana prezidenta, jako dům Československého Červeného kříže.

Původně středověký poplužní dvůr; od r. 1921 do r. 1960 majetek Kanceláře prezidenta republiky; od r. 1960 Školní zemědělský podnik - účelové zařízení Vysoké školy zemědělské (nyní České zemědělské univerzity).

Lánská prodejna smíšeného zboží s nejstarší souvislou obchodnickou tradicí. Domek postaven r. 1800 jako škola; v letech 1842 – 1852 sloužil jako fara a od r. 1852 až doposud jako obchod.

Dům postavený v roce 1792, sloužící jako administrativní budova lánského velkostatku.

Původně fürstenberské stavení; od r. 1826 obydlí rodiny Ullrichových. V r. 1870 sem z čp. 74 přesídlil lánský C. k. poštovní úřad a pošta zde od té doby fungovala až do konce r. 1991.

Původně řeznictví a pohostinství ; od r. 1888 fürstenberský knížecí hostinec; od dubna 1925 do 1. července 1953 hostinec U Kindlů.

Německy Zenghaus, česky zkomoleně Cajkhaus, Cajchouz. Nedochované dvoupatrové zděné fürstenberské skladiště loveckých potřeb, zbraní a soli. Zbořeno roku 1932.

Současná podoba jediné dokončené stavby experimentálního zemědělského dvora Schubartshof, budovaného v letech 1785 – 1787.

Původně sídlo církevního správního úřadu v Lánech a obydlí místního duchovního správce; od roku 1954 do roku 1968 mateřská škola; pak znovu fara.

Původně Řivnáčova vila z počátku 20. století na rohu Lesní ulice a ulice Berounské; později obydlí akademického malíře Františka Horníka, zvané Horníkovna, a místo stálé expozice Horníkova jezdeckého portrétu T. G. Masaryka.

Původně největší lánská selská usedlost Bechnerových slouží od devadesátých let 20. století restauračním a hotelovým účelům. Součástí areálu je Muzeum sportovních vozů, otevřené v roce 1997.

Původně přístavba k lánské škole z roku 1907; od roku 1934 hotel; od počátku padesátých let Kulturní dům; v letech 1968 – 1975 mateřská škola; nakonec opět restaurace. Budova zbořena v únoru roku 2005.

Administrativní a obytná budova lesního úřadu stojící za bránou na jižním konci obce, postavená nákladem Kanceláře prezidenta republiky v roce 1932.

Centrum obce Lány, které postupně nabývalo současné podoby od konce první světové války a posléze od padesátých let 20. století.

Budova čp. 373 ve Školní ulici, otevřená dne 31. srpna 1975.

Budova tvořící jednu z dominant Masarykova náměstí; postavena byla roku 1898; dlouho nazývaná Doktorovna.

Jedna z nejstarších dochovaných lánských chalup, postavená v první polovině 17. století rodinou Kindlových. Stav po rekonstrukci v devadesátých letech 20. století. V současné době slouží roubený domek jako stylový penzion.

Víceúčelový objekt na Masarykově náměstí, sloužící k pravidelnému provozování sportovních aktivit, ale i k pořádání společenských a kulturních akcí.

Budova byla postavena roku 1842; zbořena byla roku 1934 po otevření Obecné školy Ch. G. Masarykové. Dnes je na jejím místě volné prostranství.

Budova v Zámecké ulici mezi bývalým Hubertusem čp. 95 a usedlostí Skleničkových čp. 12. Objekt Správy zámku Lány.

V pramenech se už ve středověku uvádí svobodná krčma čp. 1; minimálně od tereziánských časů zde byla selská usedlost rodu Hamouzových; dnes zde funguje autoservis Václava Hamouze.

Dnes už neexistující dřevěná došková chalupa v Křivoklátské ulici, která v letech 1798 – 1800 sloužila jako vůbec první lánská škola.

Budova ve Školní ulici, postavená v letech 1931 – 1932 za výrazného finančního přispění prezidenta T. G. Masaryka, aby nahradila nevyhovující školní budovy z let 1842 a 1907.

Starobylá vodní nádrž v Křivoklátské ulici. Současná lichoběžníková podoba je z roku 1936.

Lány, Masarykovo náměstí. Dne 2. května 1959 byl uprostřed trávníku proti nynější budově obecního úřadu odhalen skromný pomníček pěti lánským obětem nacistické okupace.

Drobná sakrální stavba na vašírovské návsi.

Památný orientační bod v nepřístupné Lánské oboře za Novými Dvory u Masarykovy cesty.

Památníček americkému pilotovi Oskaru Ridleyovi, který v těchto místech dne 18. dubna 1945 na padáku opustil svůj zasažený letoun.

Drobný objekt na kraji lesa u Šubrta nedaleko lánské Lesní správy, při cestě na Pánovku, připomínající květnové dny roku 1945.

Drobný sakrální pseudogotický pískovcový objekt u silnice na Ploskov a dále na Beroun.

Pomníček z umělého kamene na paměť 20. výročí vzniku Československé republiky, stojící na vašírovské návsi.

Desetimetrový štíhlý obelisk z hrubě opracované mrákotínské žuly s nižším hlazeným kulatým kamenným sloupem z Požárů u Konopiště zhotovil podle návrhu Josipa Plečnika architekt Rothmajer.

Místo společné porady T. G. Masaryka, jugoslávského krále Alexandra a rumunských státníků v roce 1925.

Památky propojení technického myšlení a estetického cítění na konci 19. století a ve dvacátých letech století dvacátého.

Zříceniny středověkého hrádku v Lánské oboře nad Klíčavou.

Sousoší na západním konci Masarykova náměstí. Rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky ze dne 21. října 1993 byl soubor soch na lánské parcele č. 117 prohlášen za kulturní památku.

Ohrazená část křivoklátských lesů se zvláštním režimem, určená odedávna pro reprezentační myslivost. Dnes je poblíž Lán zřízena naučná stezka s vyhlídkou pro pozorování zvěře v jejím přirozeném prostředí.

Několikerá klenutá vrata v oborní zdi, která od sebe oddělovala fürstenberské (křivoklátské) a martinické (smečenské) panství.

Rozlehlé odlesněné prostranství s rybníkem mezi lánskou Lesní správou a Novými Dvory.

Druhá úzkorozchodná koněspřežní železnice na evropské pevnině.

Skrovné pozůstatky anonymního středověkého hradiště v lese zvaném Starý zámek.

Někdejší kamenouhelný důl v polích pod Kopaninou a pod Bílou cestou, západně od Lán.

Dub Zajíce srdce udatného; památný, pověstmi opředený strom v Lánské oboře poblíž Zakopaného a zřícenin hradu Jivna.

Dnes neobývaná zpustlá hájovna; původně nádražní budova Pražsko–lánské koněspřežní železnice.

Dům byl postaven asi v roce 1830 jako nádraží Pražsko – lánské koněspřežní dráhy, která fungovala cca od r. 1831 do r. 1873. Úsek z Prahy – Dejvic do Lán byl zprovozněn dne 25. října 1830.