Představení obce

Název obce Lány je sice odvozen od slova lán, které označovalo jistou výměru polnohospodářských pozemků, ale rozloha zemědělské půdy na jejich katastrálním území činí jen něco málo přes jednu čtvrtinu této plochy, zatímco skoro 2 500 ha připadá na půdu lesní. Však také téměř všechno, co se v historii Lán odehrálo a co z nich učinilo obec zvláštního významu, přímo či nepřímo souvisí s tím, že Lány jsou lokalizovány na relativně dobře přístupném severním okraji křivoklátských hvozdů. Lesy a myslivost, to je výchozí společný jmenovatel, od něhož se v Lánech víceméně všechno ostatní postupně odvíjelo.

Kdybychom měli uvést specifika, jimiž se Lány postupně zapisovaly do kulturně historického povědomí široké veřejnosti, budou to tyto skutečnosti:

1592	Dal císař Rudolf II. postavit v Lánech pohodlný renesanční lovecký zámeček.
1713	Zřídil hrabě Jan Josef z Valdštejna na pokyn císaře Karla VI. v severní části Křivoklátska rozlehlou oboru, která měla mimo jiné poskytnout pohodlnou příležitost k odstřelu zvěře také osobám méně fyzicky zdatným nebo neochotným k větší fyzické námaze, spojené s lovem v neohrazených lesích.
1785-1787	Fungovala v Lánech první vyšší zemědělská škola na území habsburské monarchie, založená na moderních polnohospodářských metodách Johanna Christiana Schubarta von Kleefeld a řízená M. Georgem Stumpfem z Desavy.
1816	Vznikla na části území původní valdštejnské obory Lánská obora, sloužící dodnes k reprezentační myslivosti.
1830-1869	V lesích poblíž obce skončila trať Pražsko-lánské koněspřežní dráhy, druhé železnice na evropské pevnině. Koněspřežka byla v provozu v letech 1830 – 1869 a na počátku své existence představovalo 51,6 km její trati téměř 43% tehdejší evropské a bezmála 28% celosvětové železniční sítě.
1921	Lánský zámek je od roku 1921 přechodným a letním sídlem československých a českých prezidentů.
1937	Na lánském (respektive vašírovském) hřbitově je pochován první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk s manželkou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí.