Zámek Lány
Pozdně renesanční budova z konce 16. století zřízená císařem Rudolfem II. jako lovecký zámeček; v první polovině 19. století a počátkem 20. stol. prošla výraznou přestavbou; od roku 1921 přechodné a letní sídlo prezidentů našeho státu.
Původní zejdlicovská renesanční tvrz, postavená krátce před r. 1581, byla v letech 1592 – 1593 císařem Rudolfem II. přebudována na renesanční lovecký zámeček, obehnaný valy a vodním příkopem. Až do r. 1658 náležely Lány jako součást křivoklátského panství České koruně. Teprve císař Leopold I. dal Křivoklátsko do zástavy Schwarzenberkům a 6. 6. 1685 ho odprodal Arnoštu Josefovi z Valdštejna. R. 1731 se ujala valdštejnského dědictví Marie Anna z Valdštejna, provdaná už od r. 1723 za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka, a přinesla tedy Křivoklátsko rodu Fürstenberků. R. 1734 se císař Karel VI. zřekl práva České koruny na zpětné zakoupení Křivoklátska, tudíž se toto panství stalo svobodným majetkem Fürstenberků. Ti provedli r. 1824 nástavbu druhého patra lánského zámku, která silně potlačila původní pozdně renesanční ráz budovy. Současný exteriér zámku s pětibokým rizalitem, s třetím patrem v podkroví mansardové střechy a s charakteristickými kupolemi je výsledkem eklektické přestavby z let 1902 – 1903. Dne 21. 7. 1921 vykoupila od Fürstenberků lánský zámek Československá republika a objekt byl rozhodnutím Národního shromáždění ČSR prohlášen za přechodné a letní sídlo prezidentů naší republiky. Od 11. 8. 1921 zde až do své smrti dne 14. 9. 1937 sídlil T. G. Masaryk a po něm i ostatní hlavy našeho státu.
