Znak a prapor

Znak a vlajka obce Lány ve vektorovém formátu v barevném a černobílém provedení ke stažení v PDF.

Vlaj, naše vlajko, slavně vlaj,
vlaj za bouře i za pohody.
Chraň čest a řád a práce plody,
těch pro tě padlých odkaz haj. (Viktor Dyk)

Historický znak ani prapor obec Lány jako taková nikdy neměla, teprve po roce 1989 se stalo zvykem zviditelňovat se těmito atributy, které by měly ve zkratce symbolizovat minulost a nejvýznamnější tradice té které lokality.

Oficiální znak a prapor obce Lány navrhl v roce 1997 na objednávku obecního zastupitelstva akademický sochař Michal Vitanovský. ¹

Znak: V zeleném poli na štítě stříbrný rozšířený kůl, v něm nahoře velký květ jetele na doprava prohnutém dolním stonku s jedním listem /trojlístkem/ vyrůstajícím ze stonku směrem doleva. Barvy jetelové hlávky, stonku a trojlístku přirozené.

Prapor: List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a zelený, v poměru 1 : 2 : 1. V bílém poli je květ jetele s jedním listem přirozených barev (viz znak). Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.²

Rozdělení pole znaku i listu praporu do tří svislých pruhů připomíná erb vladyckého rodu Kladenských z Kladna, jemuž Lány na přelomu 14. a 15. století patřily, i když pole erbu Kladenských bylo stříbrné a prostřední kůl černý, tedy stříbrná, černá, stříbrná. Nesmíme být dogmatičtí, časy se mění a černá barva by působila poněkud pochmurně.

Červenofialová jetelová hlávka se zeleným trojlístkem symbolicky připomíná fürstenberský zemědělský experiment z osmdesátých let 18. století. Tehdy v Lánech podle instrukcí J. Ch. Schubarta von Kleefeld působil M. G. Stumpf, praktikoval ve zdejším dvoře moderní polnohospodářské metody, založené na pěstování pícnin, a současně v Lánech řídil vůbec první vyšší zemědělskou školu v habsburské monarchii. Traduje se, že Stumpf na zdejších polích poprvé v rakouských zemích pěstoval červený jetel na semeno.

V zelené barvě postranních pruhů bychom mohli spatřovat symboliku křivoklátských lesů. Uprostřed nich si zřizovali vladykové z Kladna své usedlosti, jejich blízkost přiměla císaře Rudolfa II., aby v Lánech postavil zámeček pro občasné lovecké pobyty nejvyšší aristokracie, ony umožnily Fürstenberkům jejich ekonomický rozmach – a konec konců právě obora s možností reprezentační myslivosti byla hlavní příčinou, proč se letním prezidentským sídlem staly po vzniku Československé republiky v roce 1921 právě Lány.

Nejstarší známé středověké dějiny obce Lány si na znaku a na praporu podávají ruku s moderní dobou, barvy a tvary přírody se plynule snoubí s připomínkou lidské práce a intelektu.

Znak a prapor po projednání jejich návrhu ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a podvýboru pro heraldiku tohoto výboru oficiálně udělil lánské obci předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloš Zeman. Stalo se tak dne 1. prosince 1997, číslo jednací 852 / PRD / 1997. ³

Existuje rčení pro čest praporu, které znamená, že člověk je mnohdy ochoten zcela nezištně udělat pro prapor, tedy pro společenství, pro komunitu, pro svou členskou skupinu mnohem víc, než by udělal osobně pro sebe. Je to taková okřídlená rytířská a mušketýrská zásada, ale nic se nesmí přehánět, všeho s mírou. Seržán Vosátka v Bassově románu „Cirkus Humberto“ říká: Chlap nemá zapomínat pro ženské na prapor a pro prapor na ženské. Na tom je hodně pravdy.

¹ Michal Vitanovský se narodil 3. května 1946 v Klatovech. V letech 1961 – 1965 studoval na Střední odborné škole výtvarné v Praze, následně pak v letech 1965 –1971 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Jana Kavana. Je členem Asociace umělců medailérů a Umělecké besedy. Žije a pracuje v Praze, věnuje se převážně plastice a medailím. – Kronika obce Lány VI, s. 267.

² Kronika VI obce Lány, s. 266.

³ Kronika VI obce Lány, s. 266.