Hájovna Píně
Dnes neobývaná zpustlá hájovna; původně nádražní budova Pražsko–lánské koněspřežní železnice.
Od stanice Staré Lány běžela trať koněspřežky mírně klesajícím plochým lesním terénem k jihozápadu. Železniční spodek zde nemusel být nijak výrazně upravován. Opuštěné drážní těleso v tomto úseku bylo po první světové válce upraveno na lesní cestu (tzv. Lánská cesta, ale také Šámalova cesta), která je užívaná dodnes. Lesní úsek koněspřežky ze Starých Lán čp. 10 na Píně, dlouhý 5,25 km, byl zprovozněn dne 11. dubna 1833. Podnikatelé se zde vrátili k původnímu projektu a místo litinových kolejnic na pískovcových kvádrech tady pokládali dřevěné pražce s ocelovými válcovanými kolejnicemi. Přímo u trati byla na Píních zřízena kovárna a velké skladiště dřeva, které sem stahovaly tři páry koní z okolních lesů a od brejlské Dolní pily. V dlouhé přízemní obytné budově (dnes čp. 94) s valbovou střechou byl byt přednosty a prostorná ratejna pro kočí a lesní dělníky. Přednosta Jan Topinka (* roku 1799 u Skryjí), vysloužilý kyrysník, byl vysoký 190 cm. Hřmotná postava mu byla užitečná, protože často musel osobně srovnávat rozepře mezi personálem. Z Píní lze sledovat téměř pět kilometrů dlouhou trasu technicky zajímavého posledního úseku koněspřežní dráhy se zachovanými zpevněnými náspy a vodními propustěmi, který byl zřízen v letech 1834 - 1838 do údolí Klíčavy pod Brejlem.
