Historie obce Lány aneb jak plynul čas

Nejstarší historie

Ve 14. a 15. století sídlili v Lánech vladykové a zemané lokálního a regionálního významu (Kladenští z Kladna; Jan Hromada z Boršic). Zřídili zde poplužní dvůr, ale není známo, jestli pro své sedění vybudovali objekt, který by bylo možno označit slovem tvrz. Je pravděpodobné, že žádná taková budova prostě neexistovala.

V r. 1528 koupil v Lánech dvůr poplužný a ves Jindřich Zejdlic ze Šenfeldu. Jeho potomci, nejspíše vnuk Jan Zejdlic ze Šenfeldu či pravnuci Jindřich Jiří a Ladislav Zejdlicové ze Šenfeldu, zbudovali v Lánech nedlouho před r. 1581 kamenné sídlo, a to na místě, kde nikdy předtím žádná budova nestála. Jednalo se o jednopatrové kubické stavení o půdorysu 13 m x 25 m, možná se sgrafitovou rustikou, obehnané snad jakousi ohradní zdí, event. i samostatným obvodovým vodním příkopem.

Rudolfínský lovecký zámeček

Zejdlicovské statky na okraji křivoklátských hvozdů nemohly uniknout pozornosti císaře Rudolfa II., který v duchu renesančního životního stylu toužil po okázalých společenských honech pro nejvyšší aristokratické kruhy, a proto zveleboval lesnaté křivoklátské panství a rozšiřoval jeho výměru, ale o nehostinný středověký hrad Křivoklát nejevil valný zájem. Správně usoudil, že by křivoklátské panství mohlo pomocí Lán lépe posloužiti potřebě a kratochvíli císaře. Protože však královská komora momentálně neoplývala penězi, domluvil se císař Rudolf II. se svým radou a nejvyšším zemským sudím Jiřím Bořitou z Martinic a na Smečně, že Martinicové, kteří odedávna drží smečenské panství, jež na jihu sousedí se zejdlicovským Stochovem a Lány, odkoupí od Zejdliců (kteří nechtěli či nemohli s prodejem čekat) na jistý čas stochovské a lánské zboží, a až bude mít královská komora dost hotových peněz, odprodají je císaři Rudolfu II.

Jiří Bořita z Martinic a na Smečně vyšel panovníkovi ochotně vstříc a koncem roku 1581 odkoupil od bratří Jindřicha Jiřího a Ladislava Zejdlicových ze Šenfeldu dvůr Lány s domem vnově vystaveným, tvrz pustou zvaná Pustá Dobrá a vsi Lány a Stochov, aby tyto statky rezervoval pro královskou korunu a císaře.

Dne 6. července 1589 (kdy královská komora už byla solventní) pak Martinic skutečně prodal tvrz Lány se svobodnou krčmou, dvorem, vsí Vašírovem a dvěma mlýny osedlými u Vašírova císaři Rudolfu II., a to za 7 000 kop grošů.

Rudolf II. konečně mohl v Lánech postavit nový lovecký zámek, který bude pohodlnější, útulnější a lépe přístupný než pochmurný Křivoklát. V letech 1592 – 1593 nechal Rudolf II. nákladem 1 000 kop míšeňských přebudovat stávající zejdlicovskou tvrz na renesanční zámeček. Výsledkem Rudolfovy stavební akce byla jednopatrová budova, která je dochována v půdorysném rozsahu dnešního zámeckého objektu. Rudolfínský zámek, který do hmoty svého západního křídla pojal celou o málo starší zejdlicovskou tvrz, měl půdorys širokého „U“. Pozdně renesanční stavba byla zesílena nárožními a částečně i mezilehlými opěráky. Fasádu zdobila charakteristická renesanční sgrafita. Nad hlavní římsou se v čelech bočních křídel uplatňovaly patrové štíty s prohnutými křídly, zatímco jižní ve střeše nižší spojovací křídlo členil z obou stran sled čtyř vikýřových štítků s trojúhelníkovými tympanony, které byla navzájem propojeny atikou se segmentovými otvory.

Na severní i jižní straně spojovacího křídla byl uprostřed osazen pískovcový portál (na severní straně dochovaný dodnes).

Nově vzniklý renesanční rudolfínský zámeček byl obehnán obezděným vodním příkopem, širokým 8 – 10 metrů, který sledoval zhruba stejně široký parkán kolem budovy, vymezený plnou zdí, zalamovanou při nárožích do formy vysunutých pravoúhlých bastionů. Na severní i jižní pískovcové zámecké portály navazovaly mosty přes vodní příkop.

V držení Schwarzenberků a Valdštejnů

Až do r. 1658 náležely Lány jako neoddělitelná součást křivoklátského komorního panství České koruně. Teprve habsburský císař Leopold I. dal Křivoklátsko do zástavy Schwarzenberkům a 6. června 1685 ho (s právem zpětné koupě) odprodal Arnoštu Josefovi z Valdštejna.

Valdštejnové zřídili v r. 1713 v severní části Křivoklátska rozlehlou oboru, kterou využívali pro režírování okázalých reprezentačních honů pro habsburský dům. Lánský zámek tehdy sloužil jako pohodlný lovecký útulek pro nejvyšší aristokratické kruhy. Zrekonstruován byl nákladem 2 043 zlatých v r. 1730.

Fürstenberkové

R. 1731 se ujala valdštejnského dědictví Marie Anna z Valdštejna, provdaná od roku 1723 za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka. Roku 1734 se císař Karel VI. zřekl retrográdního práva České koruny na zpětné zakoupení Křivoklátska, tudíž se toto panství stalo svobodným majetkem rodu Fürstenberků.

Fürstenberkové dali v letech 1748 – 1752 vybudovat rokokovou zámeckou kapli Nejsvětějšího Jména Ježíš (náklad 14 344 zlatých) a r. 1824 provedli nákladem 40 802 zlatých nástavbu druhého patra zámecké budovy, která silně potlačila původní pozdně renesanční ráz objektu.

Hradební zdi a vodní příkop, které byly už v rudolfínské době pouhými formálními a symbolickými atributy doznívající slávy někdejších opevněných panských sídel, zanikly v polovině 19. století v souvislosti s rozšiřováním zámeckého parku. V první polovině šedesátých let 19. století vyrostly východně od zámecké budovy prostorné konírny a areál zemědělského dvora nabyl dnešní podoby. Většina tehdejších stavebních prací byla provedena ve stylu anglické nové gotiky stavitelem Josefem Jirušem.

Současný exteriér zámecké budovy je výsledkem eklektické přestavby, která byla provedena v letech 1902 – 1903. Budově se tehdy dostalo třetího patra v podkroví mansardové střechy, opatřené v rozích charakteristickými přílbovitými kupolemi. Současně byl k ose jižního průčelí přistavěn pětiboký pseudobarokní rizalit s reprezentačními vstupními prostorami, zakončený také kupolí s vlajkovou žerdí.

Fürstenberkové ochotně hostili ve svém lánském zámku nejvyšší aristokraty; jejich vítaným hostem býval rovněž následník habsburského trůnu, náruživý „lovec“ arcivévoda Ferdinand d´Este.

Přechodné a letní sídlo hlavy státu

Dne 15. července 1921 vykoupila od Fürstenberků zámek Lány, dvůr Lány, poplužní dvůr Ploskov a lesní revíry Lány, Ploskov a Běleč Československá republika, a to za celkovou sumu 24 870 000 korun. Rozhodnutím Národního shromáždění ČSR byl lánský zámek prohlášen za přechodné a letní sídlo prezidentů naší republiky. Tomuto účelu slouží dodnes.

Předurčilo ho k tomu několik skutečností : reprezentativnost a současně účelná jednoduchost vnitřního zařízení, blízkost Prahy, příhodné železniční i silniční spojení s metropolí – ale především nádherné prostředí křivoklátských lesů a těsné sousedství proslulé Lánské obory, která odjakživa sloužila k reprezentační myslivosti nejvyšších mocenských kruhů.

Návrh na zakoupení lánského zámku pro státnické účely vzešel od kancléře dr. Přemysla Šámala, zaníceného myslivce, který dobře věděl, jaký význam má srdečné a nenucené prostředí společenských honů pro politická jednání a jak snadno se mnohé diplomaticky obtížné otázky vyřeší v přátelském loveckém ovzduší. Zejména díky tomu se stal zámek Lány majetkem českého státu.

Úpravy budovy a parku, prováděné ve dvacátých letech 20. století (krytý podjezd s balkonem přiléhající k průčelnímu rizalitu a nesoucí na fasádě státní znak s nápisem Pravda vítězí ; kolonádní zeď podél hráze zámeckého rybníka ; palmový skleník a další) projektoval architekt Josip Plečnik.

Od 11. srpna 1921 až do své smrti dne 14. září 1937 sídlil v lánském zámku Tomáš Garrigue Masaryk a po něm i ostatní prezidenti naší republiky.

T. G. Masaryk s lánským prostředím srostl natolik, že zvolil zdejší hřbitov za místo posledního odpočinku celé své rodiny.