• Titulní strana
• Aktuality
• Bioplynová stanice očima odborníka

Obecní zastupitelstvo požádalo pana Petra Jaroše - odborníka na životní prostředí o zhodnocení záměru vybudování bioplynové stanice na skládce společnosti Ekologie s.r.o. Důležité informace z jeho posouzení jsou použity v aktuálním čísle Lánského zpravodaje (říjen 2007). Zde uvádíme kompletní připravený materiál.

Investor: Ekologie, s.r.o.

Technické údaje vyplývající ze Zjišťovacího řízení:

Výkon bioplynové stanice (BPS) 526 kWelektrických a 558 kWtepelných

Kapacita BPS bude dostatečná pro zpracování 13.185 t biologicky rozložitelných látek.

Z toho se předpokládá zpracovávat:
1428 tun jatečních odpadů
80 tun kuchyňských odpadů
450 tun BRKO (biologicky rozložitelných komunálních odpadů)
1200 tun separovaných bioodpadů
10000 tun kukuřičné siláže

Vysvětlení pojmů.

Bioplynová stanice je soubor zařízení, které zpracovává biologicky rozložitelné odpady a látky např. potravinové zbytky z jídelen a domácností, jateční odpady, exkrementy chovaných zvířat (prasečí nebo kravská kejda), ale také fytomasu jako travní nebo kukuřičné siláže. Uvedené suroviny slouží k výrobě bioplynu způsobem tzv. anaerobní fermentace. Česky řečeno to znamená že suroviny jsou dávkovány do uzavřené objemné nádrže (fermentoru), kde se bez přístupu vzduchu při teplotě větší než 35°C a působení bakterií tato hmota rozkládá (vyhnívá). Tím se uvolňuje bioplyn, který je odváděn do plynojemu a následně spalován kogenerační jednotkou (spalovací motor), která tak vyrábí elektřinu a teplo. Elektřina je dodávána většinou rovnou do elektrické sítě. Výkupní cena, která je v současné době 3,04 Kč/kWh je zákonem garantována po dobu 15 let od připojení na elektrickou síť.
Teplo je částečně využíváno pro ohřev procesu fermentace a zbytek může být uplatněn pro potřebu vytápění objektů nebo pro provozy k sušení např.dřevních materiálů nebo zemědělských produktů. Kromě bioplynu je pak výstupním produktem tzv. fermentát či fugát (materiál po vyhnití). Tekutá část může být při splnění normovaných parametrů uplatňována na polích v jiném případě na čističce odpadních vod (velmi nákladné). Tuhá část může být využita jako součást kompostové směsi případně k energetickým účelům (při zpracování fytomasy) nebo jako rekultivační materiál.

Vlastní proces fermentace je bezpečný a nevykazuje pachovou zátěž z důvodu, že probíhá bez přístupu vzduchu. Jiná je však ale situace při navážení materiálů a jeho přípravy pro dávkování do fermentoru. Zde je velmi obtížné zamezit úniku zápachu. Intenzita nepříjemného hnilobného zápachu je dána charakterem materiálů. Nejsilnější zápach vykazuje jateční odpad. Ale i špatně udělaná siláž nevoní. Pokud se na biostanici třídí biologicky rozložitelný komunální odpad, tak i zde vzniká pachová zátěž. Třídírna bývá sice v uzavřené hale, ale vždy dojde k určitému úniku do volného prostředí. Rovněž fermentát (vyhnilá hmota), která se uskladňuje již v otevřené nádrži může vykazovat zápach. Závisí to na druhu zpracovávaného materiálu a době zdržení ve fermentoru. Některé suroviny pak při nedostatečném zdržení dohnívají v otevřené nádrži a vytvářejí zápach.

Žádná bioplynová stanice se neubrání úniku zápachu do okolí. Proto jsou stavěny v dostatečné vzdálenosti od obytných oblastí a nejlépe tam, kde filtrem mohou být lesní porosty. Při výstavbě je nutno vždy respektovat rozptylovou studii, která zkoumá směr proudění větrů a jejich četnost. Nevhodně umístěná stanice může být pak hotovou pohromou pro obyvatele.

BPS uvažovaná u skládky v Rynholci se bude nacházet pouze 1,3 km západně od zástavby Lán. Z rozptylové studie jednoznačně vyplývá, že podrobným rozborem větrné růžice má v předmětné lokalitě největší četnost západní vítr (18,56%), druhou největší jihozápadní vítr (17,85%) a třetí v pořadí severozápadní vítr (16,15%). Navíc jsou Lány svou polohou rovněž v inverzní oblasti. Průjezdy vozidel s nákladem jatečního odpadu rovněž velmi nepříjemně zasáhnou obytnou zónu Lán při hlavní silnici (nového obchvatu) .

Závěr

Z výše uvedených skutečností tedy hrozí reálné riziko velké pachové zátěže na obyvatelstvo Lán. Kromě vlastní imisní zátěže bude mít tato nepříjemnost vliv i na další rozvoj obce a to zejména v poklesu zájmu investorů o toto území (investiční bytová výstavby, cestovní ruch...), úbytek obyvatel apod. Snížení atraktivity lokality se pak projeví i na cenách stávajících nemovitostí a to výrazným poklesem současné hodnoty.

Petr Jaroš